Běžně lovím cejny do 49 cm. Hmotnost těchto cejnů se pohybuje od 0,8 do 1,7 kg. Způsob lovu - plavaná. Ze začátku jsem používal splávek s nosností do 2 gr., ale ve větru, který se během lovu v jarních až podzimních měsících vždy zvedne,  jsem takovou montáž na matchovým prutu o délce 4,2 m a kmenovým vlascem o průměru 0,12 mm neudržel na zakrmeném místě, proto jsem byl nucen zvednout nosnost splávku na 4 gr. Síla  návazce je stejná jako kmene, někdy ale 0,08 - 0,10 mm . Vlasec s nosností 1,4 kg (0,12) mi ze všech vyhovuje nejvíce. Hlavní zatížení splávku-torpilku o hmotnosti 3 gr dávám cca 0,8 – 1 m od háčku. Zbytek do 4 gr dovažuji broky a poslední záběrový brok se nachází cca 15 cm od háčku. Tuto vzdálenost samozřejmě často reguluji podle způsobu braní ryb. K přípravě krmné směsi používám starý (tvrdý) chléb(10%), který namočím a po nabobtnání ho protlačím sítem. Další složkou je kukuřičný šrot (50%), který rovněž namočím na 30 min. a uvařím v mikrovlnné troubě na plný výkon (10 - 20 min). Semínka řepky (10%) nechám nabobtnat 24 – 48 hod. a uvařím buď v mikrovlnné troubě (15 min) nebo na sporáku (20 min). Smíchám rozmočený chléb (který jsem nechal odkapat a protlačil přes síto), uvařený kukuřičný šrot, přidám mletou skořici (dvě balení po 25 gr.) Hustotu (lepivost) upravím (strouhankou, hladkou moukou), tak aby směs dobře lepila (koule by se měly rozpadnout několik minut po po dopadu na dno). Vše protlačím přes síto. Uvařenou řepku, konopí.....přidám na závěr. Protože lovné místo dobře znám, zakrmím ihned po příchodu vodě. Po zakrmení na rozloze cca 2m² sestavím udici. Po přesném změření hloubky provedu dovážení splávku a poté znovu zakrmím polovičním množstvím první krmné dávky a přesně na splávek (těsně za splávek). Lovím na krátko, ve vzdálenosti cca 6 m od břehu, kde hloubka je proměnlivá 2,5 – 2,8 m na délce 2 m. Vzdálenost lovného místa pro jistotu označím na vlasci lihovým fixem. Častým projevem (cca 2 hod. po zakrmení) jsou falešné záběry. Tyto falešné záběry jsou způsobené rejděním ryb kolem nástrahy, na zakrmeném místě. Výsledkem těchto záběrů je zápas s rybou na tenkém vlasci, která je chycená za část těla, často za prsní ploutev. Dělám různé změny na montáži (experimentuji s háčky, rozmístěním olůvek....prostě zoufalství) a po nějaké době se mi podaří dosáhnout optimálního řešení a konečně se dá říct, že se věnuji rybolovu. Do hodiny přestanou brát a můžu jet domů. Výsledkem lovu bývá několik pěkných cejnů mezi 45 – 49 cm, který téměř vždy je „narušen“ braním kaprů mezi 42-50 cm. Kdysi (1992-1994) na dolním toku Sázavy (Týnec nad Sázavou) jsem nejednou dostal cejny nad 50 cm.

    Mám několik známých, kteří mi vyprávějí o cejnech mezi 60 – 70 cm,  jako o běžných úlovcích na jihu Moravy – o těch však až příště.

    Několik vycházek a několik úlovků (jaro 2007)

   Z jara (2007) Na Sázavě to celkem šlo, bohaté úlovky plotic, cejnů (ve tření) a několik kapříčků. Když to sečtu tak do doby než jsem se vypravil na Lipno tj. do. 2 dubna jsem chytil 8 kapříčků. Počasí celkem přálo, ale na ryby k vůli dojíždění jsem se dostal jenom o víkendech.

      Lipno - začátek dubna 2007

   Na Lipně, kupodivu ryb bylo dost a to nejenom na feeder ale i na plavačku. Hodně záleželo na přesném krmení a víceméně jsem lovil na Malém Lipně, kde se nemuselo házet tak daleko a je více kryto od západního větru. Lovil jsem na průběžný splávek. Při lovu z hráze je totiž problém s nahazováním, za zády je prudký svah, který nedovoluje použití pevného splávku. Takže rozmístění olůvek bylo trochu jinak než jsem zyklý. Na odhoz anglického splávku 12+1 gr jsem použil kmenový vlasec o průměru 0,16 mm (nosnost 3,8 kg). Ze splávku jsem odebral dvě podložky(tušim že by to mohlo být 2 gr ). Horní zarážka splávku byla určená hloubkou na místě lovu + 30 cm cca 3,5 m. Takže nad splávkem korálek a zarážkový uzel. Spodní zarážka splávku byla umístěna asi 1,5 metru od háčku (leukoplast) a to tak, že 50 cm byl kmenový vlasec a metrový návazec o průměru 0,12 mm. Hlavní zátěž byla umístěna na kmenovém vlasci - torpilka 2 gr, zablokovaná obratlíkem pod a jedním brokem nad a to ve vzdálenosti 50 cm spodní zarážky splávku (splávek + 10 cm).Dál následuje metrový návazec o průměru 0,12mm(nosnost 2,4 kg) na kterém byly rozmístěny záberové broky - první byl asi 10 cm nad háčkem. Čitelnost záběrů byla stížena silným větrem. Vlnění a spodní proudy jsou mými úhlavními nepřáteli na této nádrži. Tentokrát jsem zvítězil.

    Opět na Sázavě

    Několik pěkných úlovků, cejn nad 50 cm ani jeden, ale největšího kapra na Sázavě - 70 cm........ To bylo tak, že po návratu z Lipna jsem několikrát navštívil Sázavu a místo cejnů, na které jsem se vypravil, tak jsem chytal kapry. Raději jsem nasadil silnější návazec (0,14 mm) a v konečném důsledku se mi to vyplatilo. 25.4.2007 jsem začínal na jiném místě než obvykle chodím. Voda tu dosahuje cca 1,5 m hloubky s mírným tahem.

    další rybou, kterou jsem ulovil, byl karas z části oškubaný od šupin, bez známek po štičích zubech, pravděpodobně sumík.

    Dál jsem chytal kapry v rozmezí 40 - 45 cm.

    Tak to šlo snad každou vycházku. Jednou (22.května)jsem ulovil kapra 49 cm

    a ještě několik menších a ještě jeden do vezírku 45 cm

    Mezi několika vynikl kapr 48 cm

    vetšinou jsem jim nastražoval kukuřici s jedním červem. Prč? Ani nevím, někde jsem to slyšel, anebo četl. 20.6.2007 bylo horko, vyrážel jsem kolem čtvrté ráno. Na blízkém hřišti se chystal nějaký zápas a do deváté jsem se chtěl vrátit.

    Osobně nesouhlasím s vysazováním kaprů jako je na fotce. Jsou vysazovány pod pojmenováním "KOI". Koi to přitom vůbec není, je to nějaká nepovedená forma kapra. Je to "zlatá" rybka, která dle mého názoru patří možná do okrasných rybníků a ne do "divoké" přírody, do řeky. Ovšem mohu jenom nesouhlasit. KOI vypadá jinak

    Kolem půl sedmé jsem měl tři záběry od většich ryb a jenom toho třetího jsem dokázal dostat do podběráku. Dovolím si teda tvrdit, že z nich byl nejmenší, měřil 70 cm a vážil 6,5 kg. Byl síce handicapovaný. Z nějakých důvodů mu chyběly prsní ploutve. Na detailu (i když ta fotka není dostatečně kvalitní) je vidět i velikost háčku.

    Druhý den jsem se na ně dokale připravil a dá se říct , že to bylo vše. Už jsem takové štěstí neměl. Vše se vrátilo do normálu a začaly růst houby. Tam jsem měl síce průměrné, ale lepší úlovky